{"id":33076,"date":"2022-02-25T11:00:00","date_gmt":"2022-02-25T10:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/?p=33076"},"modified":"2022-04-13T16:01:19","modified_gmt":"2022-04-13T14:01:19","slug":"nedovolte-aby-vas-cyklisticke-kratasy-brzdily-na-vasi-ceste-stat-se-skutecnym-flandrienem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/nedovolte-aby-vas-cyklisticke-kratasy-brzdily-na-vasi-ceste-stat-se-skutecnym-flandrienem\/","title":{"rendered":"Nedovolte, aby v\u00e1s cyklistick\u00e9 kra\u0165asy brzdily na va\u0161\u00ed cest\u011b st\u00e1t se skute\u010dn\u00fdm flandrienem"},"content":{"rendered":"\n

Douf\u00e1me, \u017ee n\u00e1m vl\u00e1m\u0161t\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i prominou na\u0161i troufalost, \u017ee jsme pou\u017eili jeden z jejich vlastn\u00edch term\u00edn\u016f a pojmenovali j\u00edm n\u00e1\u0161 produkt. Jedn\u00e1 se o klasick\u00e9 a elegantn\u00ed \u010dern\u00e9 cyklistick\u00e9 kra\u0165asy s mal\u00fdm b\u00edl\u00fdm logem Siroko, kter\u00e9 vskutku d\u011blaj\u00ed \u010dest sv\u00e9mu jm\u00e9nu<\/a>. Nejd\u0159\u00edv se ale poj\u010fme pod\u00edvat, co vlastn\u011b term\u00edn flandrien<\/em> znamen\u00e1, abychom se mohli lidem z vl\u00e1msk\u00e9ho regionu omluvit.\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Slovo flandrien<\/em> bylo v souvislosti s cyklistikou poprv\u00e9 pou\u017eito sportovn\u00edm novin\u00e1\u0159em Karlem Van Wijnendaelem (prav\u00fdm jm\u00e9nem Carolus Ludovicus Steyaert). Stalo se tak na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, nejprve pouze v m\u00edstn\u00edch kronik\u00e1ch, ale pozd\u011bji i v novin\u00e1ch Sportwereld<\/em>. Flandrien<\/em> byl pro Van Wijnendaela fyzicky zdatn\u00fd, \u00fato\u010dn\u00fd cyklista, kter\u00fd se vyzna\u010doval neobvyklou vytrvalost\u00ed a psychickou odolnost\u00ed. Carolus\u016fv pohled na povahu flandriensk\u00fdch cyklist\u016f utv\u00e1\u0159elo jeho drsn\u00e9 d\u011btstv\u00ed, kdy slou\u017eil v z\u00e1mo\u017en\u00fdch francouzsky mluv\u00edc\u00edch rodin\u00e1ch, aby m\u011bl pen\u00edze na j\u00eddlo. Jak napsal v roce 1942<\/a>: \u201cP\u0159evaha Vl\u00e1m\u016f nad Francouzi pramenila z toho, \u017ee byli potomky lid\u00ed, kte\u0159\u00ed museli d\u0159\u00edt a otro\u010dit, aby v\u016fbec p\u0159e\u017eili. […] Proto se nikdy nevzd\u00e1vaj\u00ed. […] Pokud to maj\u00ed d\u011bti v \u017eivot\u011b p\u0159\u00edli\u0161 jednoduch\u00e9, t\u011b\u017eko je lze vychov\u00e1vat dostate\u010dn\u011b d\u016fsledn\u011b a st\u0159\u00eddm\u011b!\u201d\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Francouzsky mluv\u00edc\u00ed report\u00e9\u0159i v\u0161ak jeho pohled na flandrieny nesd\u00edleli. Kv\u016fli jejich agresivn\u00edmu a hrub\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed p\u0159i z\u00e1vodech je vykreslovali sp\u00ed\u0161e jako barbary. Je v\u0161ak v\u00edce ne\u017e pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee se ve sv\u00e9m \u00fasudku nechali ovlivnit \u0161patnou pov\u011bst\u00ed flandriensk\u00fdch sez\u00f3nn\u00edch pracovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed cestovali z v\u00fdchodn\u00edho Vl\u00e1mska na z\u00e1pad, kde hledali pr\u00e1ci ve Valonsku a severn\u00ed Francii. Tento detail hraje d\u016fle\u017eitou roli. Flandrien<\/em> tehdy nebyl \u010dlov\u011bk narozen\u00fd ve Vl\u00e1msku, n\u00fdbr\u017e Vl\u00e1m, kter\u00fd se narodil ve v\u00fdchodn\u00edm \u010di z\u00e1padn\u00edm Vl\u00e1msku, co\u017e jsou dv\u011b z dne\u0161n\u00edch p\u011bti provinci\u00ed Vl\u00e1msk\u00e9ho regionu. Pr\u00e1v\u011b tyto oblasti tvo\u0159ily z historick\u00e9ho hlediska \u00fast\u0159edn\u00ed oblast tehdej\u0161\u00edho vl\u00e1msk\u00e9ho hrabstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Nezpochybnitelnou roli zde hraje i historick\u00fd kontext. Nach\u00e1z\u00edme se toti\u017e na po\u010d\u00e1tku prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy se op\u011bvovaly symboly, kultury i cel\u00e9 n\u00e1rody\u2026 Proto se ti, kte\u0159\u00ed byli pro frankofonn\u00ed obyvatele pouh\u00fdmi barbary, jevili v o\u010d\u00edch Karla Van Wijnendaela jako hrdinov\u00e9, jako jak\u00e9si zt\u011blesn\u011bn\u00ed vl\u00e1msk\u00e9ho lidu: chud\u00e9ho, ale siln\u00e9ho a s nezlomnou v\u016fl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V t\u00e9 dob\u011b byla cyklistika v rozkv\u011btu, pro b\u011b\u017en\u00fd lid se kolo stalo obl\u00edben\u00fdm dopravn\u00edm prost\u0159edkem a sportovci se mohli za\u010d\u00edt z\u00e1vod\u011bn\u00edm \u017eivit. Pro spoustu mlad\u00fdch flandrien\u016f, kter\u00e9 v \u017eivot\u011b ne\u010dekalo nic ne\u017e tvrd\u00e1 d\u0159ina, to byla \u0161ance, jak se vymanit z rukou osudu. Jedn\u00edm z nich byl i Cyrille van Hauwaert. Tento rod\u00e1k z Moorslede (z\u00e1padn\u00ed Vl\u00e1msko) skon\u010dil v roce 1907 v z\u00e1vod\u011b Pa\u0159\u00ed\u017e-Roubaix druh\u00fd, p\u0159i\u010dem\u017e o dva t\u00fddny pozd\u011bji vyhr\u00e1l z\u00e1vod Bordeaux-Pa\u0159\u00ed\u017e. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce opanoval z\u00e1vod Mil\u00e1n-San Remo a rovn\u011b\u017e dobyl i Peklo severu. Pen\u00edze a sl\u00e1va se jen hrnuly, tak\u017ee nen\u00ed divu, \u017ee se pro spoustu sv\u00fdch krajan\u016f stal idolem a modlou. V t\u00e9 dob\u011b v\u0161ak museli nad\u011bjn\u00ed cyklist\u00e9 z\u00e1vodit mimo Vl\u00e1msko, nebo\u0165 tento region tehdy je\u0161t\u011b nebyl centrem cyklistick\u00fdch z\u00e1vod\u016f, jak ho zn\u00e1me dnes.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

To se \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zm\u011bnilo v roce 1908, kdy se konal prvn\u00ed z\u00e1vod Tour of Belgium (Baloise Belgium Tour) a rovn\u011b\u017e i Mistrovstv\u00ed Vl\u00e1mska (Kampioenschap van Vlaanderen nebo Koolskamp Koerse). Nen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee v den, kdy se konal tento ryze vl\u00e1msk\u00fd z\u00e1vod, vy\u0161lo i prvn\u00ed \u010d\u00edslo den\u00edku Sportwereld<\/em>, ve kter\u00e9m pracoval Van Wijnendaele. Stalo se tak p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pot\u00e9, co Odile Defraye, \u010distokrevn\u00fd flandrien<\/em> narozen\u00fd v Roeselare (z\u00e1padn\u00ed Vl\u00e1msko), vyhr\u00e1l Tour de France. To se stalo hnac\u00edm motorem prvn\u00edho z\u00e1vodu Tour of Flanders (Kolem Flander), kter\u00fd se konal v roce 1913 pod z\u00e1\u0161titou novin Sportwereld<\/em> s Leonem Van den Hautem v \u010dele<\/a>. C\u00edlem bylo, krom\u011b prodeje novin, \u0161\u00ed\u0159it a vyzdvihovat vl\u00e1mskou hrdost.\u00a0<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

324 km dlouh\u00e1 trasa za\u010d\u00ednala v Gentu a kon\u010dila u velodromu v Mariakerku, p\u0159i\u010dem\u017e zahrnovala oblasti St. Nicholas, Aaalst, Oudenaarde, Kortrijk, Veurne, Ostend, Roeselare – to v\u0161e bez opu\u0161t\u011bn\u00ed v\u00fdchodn\u00edho a z\u00e1padn\u00edho Vl\u00e1mska a bez dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch stoup\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 jsou dnes pro tento z\u00e1vod charakteristick\u00e1. V\u00edt\u011bzem se stal flandrien <\/em>Paul Deman, jeho\u017e \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh by vydal na \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed film.\u00a0<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

\u00da\u010dast byla n\u00edzk\u00e1, stejn\u011b jako \u00farove\u0148 sout\u011b\u017ee. P\u0159esto\u017ee Deman z\u00e1vodil pod francouzsk\u00fdm t\u00fdmem Automoto, Van Wijnendaele obvinil francouzsk\u00e9 t\u00fdmy, \u017ee zak\u00e1zaly belgick\u00fdm jezdc\u016fm \u00fa\u010dast v z\u00e1vod\u011b. Faktem nicm\u00e9n\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee velc\u00ed belgi\u010dt\u00ed cyklist\u00e9 t\u00e9 doby, jako Marcel Buysse, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b dokon\u010dil t\u0159et\u00ed z\u00e1vod Tour de France, kde vyhr\u00e1l \u0161est etap s francouzsk\u00fdm t\u00fdmem Alcyon-Soly, nebo d\u0159\u00edve zmi\u0148ovan\u00fd Defraye a van Hauwaert, se prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku opravdu ne\u00fa\u010dastnili. <\/p>\n\n\n\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok Marcel Buysse neuposlechl na\u0159\u00edzen\u00ed sv\u00e9ho t\u00fdmu a ovl\u00e1dl druh\u00fd ro\u010dn\u00edk. Pro flandrieny byla obrovsk\u00e1 vzpruha vid\u011bt sv\u00e9 idoly v\u00edt\u011bzit nejen na francouzsk\u00e9 p\u016fd\u011b, ale i doma. Vl\u00e1msk\u00e1 hrdost rapidn\u011b rostla, jen\u017ee cyklisty \u010dekalo t\u011b\u017ek\u00e9 a krut\u00e9 obdob\u00ed, kdy se na p\u011bt let p\u0159eru\u0161ilo ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1vod\u011bn\u00ed. Od konce 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se v\u0161ak Tour of Flanders konal s \u017eeleznou pravidelnost\u00ed, dokonce i b\u011bhem 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Z\u00e1vod pro\u0161el celou \u0159adou zm\u011bn a musel p\u0159ekonat nespo\u010det p\u0159ek\u00e1\u017eek a kontroverz\u00ed, ne\u017e se stal t\u00edm, \u010d\u00edm je dnes: nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed sportovn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed roku v Belgii, zejm\u00e9na pak ve Vl\u00e1msku (v roce 2014 dos\u00e1hl p\u0159enos z\u00e1vodu ve Vl\u00e1msku tr\u017en\u00edho pod\u00edlu 71 %).

P\u0159esto\u017ee n\u011bkter\u00e9 z\u00e1vody existovaly ji\u017e d\u0159\u00edve, z\u00e1vodn\u00ed sc\u00e9na, tak jak ji zn\u00e1me dnes, se vyv\u00edjela postupn\u011b. Od mal\u00fdch lok\u00e1ln\u00edch z\u00e1vod\u016f a\u017e po velk\u00e9 klasiky a poloklasiky, v\u010detn\u011b na\u0161lapan\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e cyklokrosov\u00fdch z\u00e1vod\u016f. Nem\u016f\u017eeme opomenout ani nespo\u010det m\u00edstn\u00edch skupin, fanklub\u016f, profesion\u00e1ln\u00edch t\u00fdm\u016f atd. Cyklistika se stala sportem Vl\u00e1m\u016f. Hlavn\u011b proto, \u017ee flandrieni<\/em> vynikali a vyhr\u00e1vali od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku, co\u017e vytv\u00e1\u0159elo skv\u011bl\u00fd obsah a prod\u00e1valo noviny, jako nap\u0159\u00edklad Sportwereld<\/em> nebo Het Nieuwsblad<\/em>. Cyklistika byla \u017ehav\u00fdm t\u00e9matem rozhovor\u016f lid\u00ed na ulici i v pr\u00e1ci.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Ohl\u00e9dneme-li se zp\u011bt do historie velk\u00fdch cyklistick\u00fdch z\u00e1vod\u016f, najdeme vl\u00e1msk\u00e1 jm\u00e9na jako Lucien Buysse, Marcel Kint, Jef Scherens, Briek Schotte, Fred De Bruyne, Rik I (Rik Van Steenbergen, Rik II (Rik van Looy, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd C\u00edsa\u0159 Herentals), Roger De Vlaeminck, Freddy Maertens, Lucien Van Impe, Eddy Merckx, Johan Museeuw\u2026 takto bychom mohli pokra\u010dovat a\u017e po sou\u010dasn\u00edky, nicm\u00e9n\u011b na t\u011bchto jm\u00e9nech je patrn\u00e9, pro\u010d je cyklistika ve Vl\u00e1msku v\u00edc ne\u017e jen sportem.\u00a0<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Cyklistika je sou\u010d\u00e1st\u00ed vl\u00e1msk\u00e9 kultury, ba co v\u00edc, pro mnoh\u00e9 se stala t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm, a to se v\u0161\u00edm, co k tomu pat\u0159\u00ed. Je to ale tak\u00e9 obchod, kter\u00fd je pot\u0159eba propagovat na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni, aby p\u0159in\u00e1\u0161el zisk. V jednom z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch region\u016f Evropy tomu ani nem\u016f\u017ee b\u00fdt jinak. To v\u0161ak vytv\u00e1\u0159\u00ed nap\u011bt\u00ed mezi ortodoxn\u00edmi a neortodoxn\u00edmi Vl\u00e1my, zejm\u00e9na pak v z\u00e1le\u017eitostech, kde se st\u0159et\u00e1v\u00e1 sport a kultura, jako nap\u0159\u00edklad rozpory v pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed dan\u00e9ho pojmu. Term\u00edn flandrien <\/em>p\u016fvodn\u011b ozna\u010doval pouze cyklisty narozen\u00e9 na v\u00fdchod\u011b \u010di z\u00e1pad\u011b Vl\u00e1mska, pot\u00e9 v\u0161echny vl\u00e1msk\u00e9 cyklisty, n\u00e1sledn\u011b cyklisty narozen\u00e9 v Belgii, a kdy\u017e v roce 2003 vzniklo ocen\u011bn\u00ed Flandrien roku<\/a>, lid\u00e9 zvolili italsk\u00e9ho cyklistu Paola Bettiniho. Kdyby byl Karel Van Wijnendaele na\u017eivu, jeho sloupek v novin\u00e1ch Het Nieuwsblad <\/em>by jist\u011b vzbudil v\u00edc kontroverzn\u00edch reakc\u00ed ne\u017e ned\u00e1vn\u00fd \u010dl\u00e1nek od Patricka Lefevera<\/a>. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Mo\u017en\u00e1 si Carolus myslel, \u017ee jsou jeho krajan\u00e9 n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00ed a \u017ee cyklist\u00e9 z jin\u00e9ho regionu nemohou disponovat vlastnostmi skute\u010dn\u00e9ho flandriena<\/em>. V tom se v\u0161ak m\u00fdlil. Cyklistika je pln\u00e1 bojovn\u00edk\u016f. Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b najdeme jezdce, kte\u0159\u00ed neohro\u017een\u011b \u010del\u00ed jak\u00fdmkoliv podm\u00ednk\u00e1m, nikdy se nevzd\u00e1vaj\u00ed, \u00fato\u010d\u00ed, disponuj\u00ed neuv\u011b\u0159itelnou silou, fyzickou v\u00fddr\u017e\u00ed a psychickou odolnost\u00ed. Vl\u00e1mov\u00e9, kte\u0159\u00ed miluj\u00ed cyklistiku a nekoukaj\u00ed pouze na n\u00e1rodnost, to moc dob\u0159e v\u011bd\u00ed. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pojmu flandrien<\/em> pro cyklisty, jako je Bettini \u010di Cancellara<\/a>, je nikterak neur\u00e1\u017e\u00ed, sp\u00ed\u0161e naopak – vyzdvihuje a povzn\u00e1\u0161\u00ed vl\u00e1msk\u00e9ho ducha. Proto se ostatn\u011b cyklist\u00e9 z cel\u00e9ho sv\u011bta vyd\u00e1vaj\u00ed do Vl\u00e1mska, aby se tam pokusili probojovat mezi profesion\u00e1ly. Stejn\u011b jako jeden mlad\u00fd americk\u00fd jezdec na po\u010d\u00e1tku 80. let minul\u00e9ho stolet\u00ed, kter\u00fd se sna\u017eil dok\u00e1zat, \u017ee krom\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho \u201chnac\u00edho motoru\u201d disponuje i neutuchaj\u00edc\u00ed hou\u017eevnatost\u00ed. O t\u0159i roky pozd\u011bji se stal prvn\u00edm sv\u011btov\u00fdm \u0161ampionem, kter\u00fd nepoch\u00e1zel z Evropy a v roce 1986 dok\u00e1zal to sam\u00e9 svou prvn\u00ed v\u00fdhrou v Tour de France. Jist\u011b jste o n\u011bm sly\u0161eli, jmenuje se Greg LeMond.<\/p>\n\n\n\n

Nyn\u00ed se ale posu\u0148me je\u0161t\u011b o krok d\u00e1l. Sv\u011bt cyklistiky je pln\u00fd bojovn\u00edk\u016f, tak\u017ee flandrienem <\/em>se m\u016f\u017ee st\u00e1t skute\u010dn\u011b kdokoliv. Ten, kdo po pr\u00e1ci sedne na kolo a pust\u00ed se do intervalov\u00e9ho tr\u00e9ninku, i kdy\u017e v\u00ed, \u017ee druh\u00fd den mus\u00ed op\u011bt brzo r\u00e1no vst\u00e1vat do pr\u00e1ce. Ten, kdo se rozhodl dostat se do formy a vytrvale \u0161lape do ped\u00e1l\u016f, i kdy\u017e m\u00e1 pocit, \u017ee se mu s ka\u017ed\u00fdm stoup\u00e1n\u00edm rozsko\u010d\u00ed srdce. Ale nevzd\u00e1v\u00e1 to a za n\u011bkolik t\u00fddn\u016f u\u017e vyjede stejn\u00e9 kopce a v klidu si u toho pov\u00edd\u00e1. Ka\u017ed\u00fd, kdo p\u0159ijme v\u00fdzvu a s vervou se do n\u00ed pust\u00ed. Pokud v\u00e1m to ale nesta\u010d\u00ed a chcete se st\u00e1t je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm flandrienem, m\u00e1me tu pro v\u00e1s Flandrienskou v\u00fdzvu<\/a>. Za 72 hodin proje\u010fte 59 nejslavn\u011bj\u0161\u00edch horsk\u00fdch a dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch \u00fasek\u016f Vl\u00e1mska a va\u0161e jm\u00e9no bude vyryto do kamene v s\u00edni sl\u00e1vy centra Tour of Flanders (Centrum Ronde van Vlaanderen). Nev\u00edme sice, co by na to \u0159ekl Van Wijnendaele, ale nedovolte, aby v\u00e1s \u0161patn\u00e9 cyklistick\u00e9 kra\u0165asy brzdily na va\u0161\u00ed cest\u011b st\u00e1t se skute\u010dn\u00fdm flandrienem<\/em>.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Douf\u00e1me, \u017ee n\u00e1m vl\u00e1m\u0161t\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i prominou na\u0161i troufalost, \u017ee jsme pou\u017eili jeden z jejich vlastn\u00edch term\u00edn\u016f a pojmenovali j\u00edm n\u00e1\u0161 produkt. Jedn\u00e1 se o klasick\u00e9 a elegantn\u00ed \u010dern\u00e9 cyklistick\u00e9 kra\u0165asy s mal\u00fdm b\u00edl\u00fdm logem Siroko, kter\u00e9 vskutku d\u011blaj\u00ed \u010dest sv\u00e9mu jm\u00e9nu. Nejd\u0159\u00edv se ale poj\u010fme pod\u00edvat, co vlastn\u011b term\u00edn flandrien znamen\u00e1, abychom se mohli lidem… <\/p>\n

\u010ct\u011bte v\u00edceNedovolte, aby v\u00e1s cyklistick\u00e9 kra\u0165asy brzdily na va\u0161\u00ed cest\u011b st\u00e1t se skute\u010dn\u00fdm flandrienem<\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":33063,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"neve_meta_sidebar":"","neve_meta_container":"","neve_meta_enable_content_width":"","neve_meta_content_width":0,"neve_meta_title_alignment":"","neve_meta_author_avatar":"","neve_post_elements_order":"","neve_meta_disable_header":"","neve_meta_disable_footer":"","neve_meta_disable_title":"","neve_meta_reading_time":"","_themeisle_gutenberg_block_has_review":false,"footnotes":""},"categories":[418],"tags":[],"class_list":["post-33076","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-recenze-siroko"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/33076","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=33076"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/33076\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/33063"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=33076"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=33076"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.siroko.com\/blog\/c\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=33076"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}