Ať už jezdíte na horském, silničním, gravelovém či městském kole, jednou z nejčastějších chyb v cyklistice je nesprávný tlak v pláštích. Někdy z přehuštění, v domění, že pak pojedeme rychleji, jindy kvůli mylné představě, že jsou pláště vzduchotěsné a že se z nich vzduch ztrácí pouze při defektu. Tak to ale není. Pláště tvrdé jako kámen nejsou vždy zárukou rychlejší jízdy, navíc je z hlediska bezpečnosti dobré zajistit správný tlak podle (kromě jiného) váhy jezdce a šířky kola. Ale nepředbíhejme a pojďme raději začít pěkně od základů:
Základy
K určení tlaku v pláštích je zapotřebí pumpička s tlakoměrem, nebo ještě lépe samostatný analogový či digitální tlakoměr. Mnohé pumpičky totiž nejsou 100procentně přesné, jelikož měří tlak v pumpičce, nikoliv v plášti.
Dvěma nejběžnějšími jednotkami pro měření tlaku jsou: PSI a bar. My budeme uvádět výhradně PSI. Tabulku pro převod obou jednotek najdete níže:
Na boku pláště a/nebo na ráfku najdete výrobcem doporučené rozmezí tlaku, případně maximální možný tlak (v PSI a/nebo barech). Z bezpečnostních důvodů jsou tato doporučení poměrně přísná, nicméně i tak je dobré se jich držet, abyste se vyhnuli zbytečným problémům.
Není-li na boku nebo na ráfku žádná informace, zde se můžete inspirovat doporučeným tlakem pro cyklistu o váze 70 kg:
| TYP KOLA | ŠÍŘKA PLÁŠTĚ | U PŘEDNÍ PLÁŠŤOVKY | U ZADNÍ PLÁŠŤOVKY | U PŘEDNÍHO BEZDUŠOVÉHO PLÁŠTĚ | U ZADNÍHO BEZDUŠOVÉHO PLÁŠTĚ |
| Silniční kolo | 25 MM | 90 PSI | 93 PSI | 80 PSI | 83 PSI |
| Městské/hybridní kolo | 35 MM | 50 PSI | 55 PSI | 38 PSI | 40 PSI |
| Gravelové kolo | 35 MM | 48 PSI | 50 PSI | 36 PSI | 38 PSI |
| Horské kolo 29” | 2.1” | 36 PSI | 38 PSI | 26 PSI | 28 PSI |
Tato čísla jsou samozřejmě pouze orientační. Optimální tlak je závislý na různých faktorech, které si teď společně projdeme.
Faktory ovlivňující optimální tlak v pláštích
Ačkoliv jich je víc, my se nyní společně podíváme na šest hlavních:
- Šířka pláště
- Kostra pláště
- Bezdušový systém
- Váha jezdce + vybavení/zavazadel a jejich rozložení
- Terén
- Počasí a teplota
Šířka pláště
Čím je plášť širší, tím méně tlaku potřebuje. Pojďme si to v rychlosti vysvětlit: Tlak je v podstatě síla, kterou nějaké závaží působí na určitou plochu. V tomto případě je to vzduch uvnitř duše nebo pláště. Zvětšíte-li danou plochu (širší plášť), budete potřebovat méně tlaku (síly vnitřního vzduchu, která tlačí ven) ke správnému usazení pláště do ráfku, což je ze všeho nejdůležitější.
To znamená, že jezdíte-li na silničním kole o šířce plášťů od 25 do 28 mm nebo od 2,1” do 2,3” u horských kol, potřebujete méně PSI. Ale o kolik méně? Přesné číslo neexistuje, nicméně je to zhruba o 10 % méně, než je ideální tlak.
Kostra pláště
Pláště, jejichž kostra je vyrobena z materiálů, jako je bavlna, případně ty s vyšším TPI, váží méně a jsou pružnější a rychlejší. Pláště s nízkým TPI jsou těžší, pevnější a pomalejší, avšak vydrží déle a jsou odolnější vůči defektům. Nyní si logicky můžete představit, že pláště s vyšším TPI budou fungovat lépe a při větším dofouknutí nebude tolik docházet k defektům. Na druhou stranu nižší TPI umožňuje snížit PSI, čímž získáte lepší trakci nebo tlumení, aniž byste riskovali defekt.
Bezdušový systém
Bezdušové pláště můžete pro lepší přilnavost a pohodlí nahustit méně, aniž byste se museli bát, že při najetí na hranu dojde k defektu. Rovněž se tak vyhnete tření duše o plášť, což při stejném PSI dělá bezdušové pláště rychlejšími.
Váha jezdce + vybavení/zavazadel a jejich rozložení
Člověk nemusí být raketový inženýr, aby mu došlo, že naše váha a vše, co na kole vezeme, hraje důležitou roli při určování optimálního tlaku plášťů. Čím těžší jezdec, tím vyšší by měl být tlak v pláštích. Ke každým 5 kg váhy přičtěte/odečtěte 2 PSI u silničních kol a 1 PSI u horských, hybridních a gravelových kol, avšak vždy se držte ve výrobcem doporučeném rozmezí.
Pozice jezdce na kole má na svědomí, že zadní kolo nese zhruba 60-70 % celkové váhy. Tudíž se ujistěte, že je vaše přední kolo nahuštěné méně než to zadní. Mělo by v něm být o 2-3 PSI méně, ale i zde samozřejmě hraje roli vaše pozice, disciplína a jezdecký styl.
Terén
Na dlážděných, rovných silnicích může být tlak tak velký, jak nám naše váha a plášť dovolují. Problémem však je, že dokonale hladkých silnic moc není. Pokud nechcete cítit každý náraz, a negativně tak ovlivnit svou výkonnost a pohodlí, je lepší držet se v rozmezí 90-100 PSI. Takto bude váš plášť rychlejší a pohodlnější, neboť bude lépe pohlcovat nárazy a menší vibrace, a navíc ještě získáte lepší přilnavost v zatáčkách.
U horských a gravelových kol je to však trochu složitější, neboť tam bývají terény opravdu rozmanité. Zde vám můžeme doporučit pouze metodu pokus – omyl. Je lepší začít s větším tlakem, který později můžete upouštět a pozorovat, co vám vyhovuje a kolik PSI se hodí na konkrétní terény. Cílem by měla být rovnováha mezi odolností proti defektům, dostatečnou přilnavostí a pohodlnou jízdou bez omezení rychlosti.
Počasí a teplota
Patrně již víte, že v mokrých podmínkách byste měli tlak v pláštích trochu snížit, ale nepřehánějte to. 2–3 PSI je tak akorát, tedy za předpokladu, že jezdíte na správném tlaku v závislosti na vašich pláštích, váze a terénu. Pokud to přeženete, pláště budou nestabilní a ztratí přilnavost, což je přesný opak toho, co chceme. Navíc se pak zvyšuje riziko defektu, a to zejména u plášťovek.
V blátivých podmínkách je dezén pláště s vysokými, tlustými a rozloženými výstupky stejně důležitý jako snížení tlaku.
Důležitou roli zde hraje i teplota. Zejména pak v případě, kdy jsou velké výkyvy mezi vnitřní a venkovní teplotou. Čím je tepleji, tím se tlak zvyšuje a naopak. Na každých 5 °C získáte, nebo ztratíte 1 PSI. Pokud nafukujete pláště doma při teplotě kolem 21,1 °C, zatímco venku je kolem 0 °C, ztratí pláště kolem 4 PSI.
5 z těchto 6 faktorů najdete v této online kalkulačce od Sramu, která vám pomůže zjistit optimální tlak v pláštích.
Jak tlak v pláštích ovlivňuje výkonnost
Špatný tlak v pláštích, ať už vyšší či nižší, může vést ke snížení výkonnosti pláště, zejména pak co se týče přilnavosti, pohodlí, valivého odporu a defektů. Vzhledem k tomu, že pláště jsou jediným kontaktním bodem se zemí, tato nedostatečná výkonnost se pak přenáší na celé kolo, potažmo jezdce.
Následujícími body jsme se již v tomto článku zabývali, ale menší rekapitulace neuškodí. Zde je seznam pro a proti nízkého a vysokého tlaku:
Nízký tlak
- Výhody
- Lepší trakce
- Lepší přilnavost
- Větší pohodlí
- Menší valivý odpor na hrbolatém terénu
- Nevýhody
- U plášťovek hrozí větší riziko defektu při najetí na hranu
- Větší opotřebování
- Vyšší valivý odpor na asfaltu a v lehkém terénu
Vysoký tlak
- Výhody
- Méně defektů
- Menší opotřebování
- Menší valivý odpor na asfaltu a v lehkém terénu
- Nevýhody
- Horší přilnavost a trakce
- Menší pohodlí
- Ztráta energie na hrbolatém terénu
Každý cyklista musí najít optimální tlak, aby dosáhl rovnováhy mezi přilnavostí, pohodlím, valivým odporem a odolností vůči defektům. Pokud se zaměříme pouze na jeden z těchto aspektů, u ostatních budeme ztrácet. Přestože se pláště, ráfky a veškeré cyklistické vybavení neustále vyvíjejí a poskytují výkonnost, která byla ještě před pár lety naprosto nemyslitelná, tlak v pláštích stále hraje klíčovou roli. Každý z nás může (a měl by) experimentovat s různým tlakem v různých situacích. Pokus – omyl, protože vzduch nic nestojí.
