tire pressure bikes

Jak nafouknout pláště kola na správný tlak: průvodce pro začátečníky

Ať už jezdíte na horském, silničním, gravelovém či městském kole, jednou z nejčastějších chyb v cyklistice je nesprávný tlak v pláštích. Někdy z přehuštění, v domění, že pak pojedeme rychleji, jindy kvůli mylné představě, že jsou pláště vzduchotěsné a že se z nich vzduch ztrácí pouze při defektu. Tak to ale není. Pláště tvrdé jako kámen nejsou vždy zárukou rychlejší jízdy, navíc je z hlediska bezpečnosti dobré zajistit správný tlak podle (kromě jiného) váhy jezdce a šířky kola. Ale nepředbíhejme a pojďme raději začít pěkně od základů:

Základy

K určení tlaku v pláštích je zapotřebí pumpička s tlakoměrem, nebo ještě lépe samostatný analogový či digitální tlakoměr. Mnohé pumpičky totiž nejsou 100procentně přesné, jelikož měří tlak v pumpičce, nikoliv v plášti.

Dvěma nejběžnějšími jednotkami pro měření tlaku jsou: PSI a bar. My budeme uvádět výhradně PSI. Tabulku pro převod obou jednotek najdete níže:

image 13

Na boku pláště a/nebo na ráfku najdete výrobcem doporučené rozmezí tlaku, případně maximální možný tlak (v PSI a/nebo barech). Z bezpečnostních důvodů jsou tato doporučení poměrně přísná, nicméně i tak je dobré se jich držet, abyste se vyhnuli zbytečným problémům.

image 14

Není-li na boku nebo na ráfku žádná informace, zde se můžete inspirovat doporučeným tlakem pro cyklistu o váze 70 kg:

TYP
KOLA
ŠÍŘKA
PLÁŠTĚ
U PŘEDNÍ
PLÁŠŤOVKY
U ZADNÍ
PLÁŠŤOVKY
U PŘEDNÍHO
BEZDUŠOVÉHO PLÁŠTĚ 
U ZADNÍHO
BEZDUŠOVÉHO PLÁŠTĚ
Silniční kolo25 MM90 PSI93 PSI80 PSI83 PSI
Městské/hybridní kolo35 MM50 PSI55 PSI38 PSI40 PSI
Gravelové kolo35 MM48 PSI50 PSI36 PSI38 PSI
Horské kolo 29”2.1”36 PSI 38 PSI26 PSI28 PSI
Ke každým 5 kg váhy přičtěte/odečtěte 2 PSI u silničních kol a 1 PSI u horských, hybridních a gravelových kol.

Tato čísla jsou samozřejmě pouze orientační. Optimální tlak je závislý na různých faktorech, které si teď společně projdeme.

Faktory ovlivňující optimální tlak v pláštích

Ačkoliv jich je víc, my se nyní společně podíváme na šest hlavních:

  1. Šířka pláště
  2. Kostra pláště
  3. Bezdušový systém
  4. Váha jezdce + vybavení/zavazadel a jejich rozložení
  5. Terén
  6. Počasí a teplota

Šířka pláště

Čím je plášť širší, tím méně tlaku potřebuje. Pojďme si to v rychlosti vysvětlit: Tlak je v podstatě síla, kterou nějaké závaží působí na určitou plochu. V tomto případě je to vzduch uvnitř duše nebo pláště. Zvětšíte-li danou plochu (širší plášť), budete potřebovat méně tlaku (síly vnitřního vzduchu, která tlačí ven) ke správnému usazení pláště do ráfku, což je ze všeho nejdůležitější.

image 15

To znamená, že jezdíte-li na silničním kole o šířce plášťů od 25 do 28 mm nebo od 2,1” do 2,3” u horských kol, potřebujete méně PSI. Ale o kolik méně? Přesné číslo neexistuje, nicméně je to zhruba o 10 % méně, než je ideální tlak. 

Kostra pláště

Pláště, jejichž kostra je vyrobena z materiálů, jako je bavlna, případně ty s vyšším TPI, váží méně a jsou pružnější a rychlejší. Pláště s nízkým TPI jsou těžší, pevnější a pomalejší, avšak vydrží déle a jsou odolnější vůči defektům. Nyní si logicky můžete představit, že pláště s vyšším TPI budou fungovat lépe a při větším dofouknutí nebude tolik docházet k defektům. Na druhou stranu nižší TPI umožňuje snížit PSI, čímž získáte lepší trakci nebo tlumení, aniž byste riskovali defekt. 

Bezdušový systém

Bezdušové pláště můžete pro lepší přilnavost a pohodlí nahustit méně, aniž byste se museli bát, že při najetí na hranu dojde k defektu. Rovněž se tak vyhnete tření duše o plášť, což při stejném PSI dělá bezdušové pláště rychlejšími. 

Váha jezdce + vybavení/zavazadel a jejich rozložení

Člověk nemusí být raketový inženýr, aby mu došlo, že naše váha a vše, co na kole vezeme, hraje důležitou roli při určování optimálního tlaku plášťů. Čím těžší jezdec, tím vyšší by měl být tlak v pláštích. Ke každým 5 kg váhy přičtěte/odečtěte 2 PSI u silničních kol a 1 PSI u horských, hybridních a gravelových kol, avšak vždy se držte ve výrobcem doporučeném rozmezí.

Pozice jezdce na kole má na svědomí, že zadní kolo nese zhruba 60-70 % celkové váhy. Tudíž se ujistěte, že je vaše přední kolo nahuštěné méně než to zadní. Mělo by v něm být o 2-3 PSI méně, ale i zde samozřejmě hraje roli vaše pozice, disciplína a jezdecký styl. 

Terén

Na dlážděných, rovných silnicích může být tlak tak velký, jak nám naše váha a plášť dovolují. Problémem však je, že dokonale hladkých silnic moc není. Pokud nechcete cítit každý náraz, a negativně tak ovlivnit svou výkonnost a pohodlí, je lepší držet se v rozmezí 90-100 PSI. Takto bude váš plášť rychlejší a pohodlnější, neboť bude lépe pohlcovat nárazy a menší vibrace, a navíc ještě získáte lepší přilnavost v zatáčkách.

image 16

U horských a gravelových kol je to však trochu složitější, neboť tam bývají terény opravdu rozmanité. Zde vám můžeme doporučit pouze metodu pokus – omyl. Je lepší začít s větším tlakem, který později můžete upouštět a pozorovat, co vám vyhovuje a kolik PSI se hodí na konkrétní terény. Cílem by měla být rovnováha mezi odolností proti defektům, dostatečnou přilnavostí a pohodlnou jízdou bez omezení rychlosti.

Počasí a teplota

Patrně již víte, že v mokrých podmínkách byste měli tlak v pláštích trochu snížit, ale nepřehánějte to. 2–3 PSI je tak akorát, tedy za předpokladu, že jezdíte na správném tlaku v závislosti na vašich pláštích, váze a terénu. Pokud to přeženete, pláště budou nestabilní a ztratí přilnavost, což je přesný opak toho, co chceme. Navíc se pak zvyšuje riziko defektu, a to zejména u plášťovek. 

V blátivých podmínkách je dezén pláště s vysokými, tlustými a rozloženými výstupky stejně důležitý jako snížení tlaku.

image 17

Důležitou roli zde hraje i teplota. Zejména pak v případě, kdy jsou velké výkyvy mezi vnitřní a venkovní teplotou. Čím je tepleji, tím se tlak zvyšuje a naopak. Na každých 5 °C získáte, nebo ztratíte 1 PSI. Pokud nafukujete pláště doma při teplotě kolem 21,1 °C, zatímco venku je kolem 0 °C, ztratí pláště kolem 4 PSI.

5 z těchto 6 faktorů najdete v této online kalkulačce od Sramu, která vám pomůže zjistit optimální tlak v pláštích. 

Jak tlak v pláštích ovlivňuje výkonnost

Špatný tlak v pláštích, ať už vyšší či nižší, může vést ke snížení výkonnosti pláště, zejména pak co se týče přilnavosti, pohodlí, valivého odporu a defektů. Vzhledem k tomu, že pláště jsou jediným kontaktním bodem se zemí, tato nedostatečná výkonnost se pak přenáší na celé kolo, potažmo jezdce. 

Následujícími body jsme se již v tomto článku zabývali, ale menší rekapitulace neuškodí. Zde je seznam pro a proti nízkého a vysokého tlaku:

Nízký tlak

  • Výhody
    • Lepší trakce
    • Lepší přilnavost
    • Větší pohodlí
    • Menší valivý odpor na hrbolatém terénu
  • Nevýhody
    • U plášťovek hrozí větší riziko defektu při najetí na hranu
    • Větší opotřebování
    • Vyšší valivý odpor na asfaltu a v lehkém terénu

Vysoký tlak

  • Výhody
    • Méně defektů
    • Menší opotřebování
    • Menší valivý odpor na asfaltu a v lehkém terénu
  • Nevýhody
    • Horší přilnavost a trakce
    • Menší pohodlí
    • Ztráta energie na hrbolatém terénu

Každý cyklista musí najít optimální tlak, aby dosáhl rovnováhy mezi přilnavostí, pohodlím, valivým odporem a odolností vůči defektům. Pokud se zaměříme pouze na jeden z těchto aspektů, u ostatních budeme ztrácet. Přestože se pláště, ráfky a veškeré cyklistické vybavení neustále vyvíjejí a poskytují výkonnost, která byla ještě před pár lety naprosto nemyslitelná, tlak v pláštích stále hraje klíčovou roli. Každý z nás může (a měl by) experimentovat s různým tlakem v různých situacích. Pokus – omyl, protože vzduch nic nestojí.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Doporučené články